Co mě baví, těší i trápí

Makarská, Medulin, Selce, Crikvenica, Baška Voda, Portorož, Poreč, Pula, Zadar, Biograd na Moru - s každým letoviskem mám spojenou spoustu krásných zážitků. Namátkou vybírám. Pobyt s bratrem - při jednom pobytu v tamní Jugoslávii jsme museli po příjezdu do cíle odevzdat pasy na recepci. Pak jsme objevili lákavý plakát zvoucí na výlet do Benátek. Naivně jsme šli požádat o vydání pasů... Chyba lávky, museli jsme si nechat zajít chuť. Při dalším pobytu už nám rovnou znehodnotili pas razítkem "Platí jen na území SFRJ". Ale nenechali jsme se otrávit, pobyty jsme si pokaždé užili co nejvíc. Pobyt v Medulinu, nádherná Pula na dosah ruky a můj místní ctitel Goran ;-). Baška Voda - předsvatební pobyt s budoucím mužem. Jelo nás tehdy víc, kromě nás dvou ještě několik mých spolužaček z VŠ. A že to byl pobyt zasloužený! Nocovalo se kvůli němu ve frontě před CKM, a když se už i podařilo sehnat poukazy, musel nám je potvrdit děkanát. V Bašce Vodě jsme zažili obrovský požár, který zachvátil porost na pohoří Biokovo. Skoro všichni mládenci z našeho turnusu šli odhodlaně hasit.

Z posledního pobytu s Emičkou mi nejvíc utkvěl národní park Kornati a úchvatný večerní Zadar. Na Kornati jsme se plavili z Biogradu krásnou výletní lodí Sveti Šime. Jedinečná delegátka Dana popisovala zajímavosti v okolí, jen delfínů jsme se bohužel nedočkali. Na Kornati jsme dorazili v pekelně parném dni, přesto jsme se vyškrábali nahoru na útesy, z nichž byl skvostný výhled. Teplota vzduchu stále stoupala, do pěšího pochodu ke slanému jezeru se nám vůbec nechtělo. No, většina výletníků se nakonec přemohla, a nikdo ani v nejmenším nelitoval. Ačkoli i teplota moře byla velmi příjemná, slané jezero nás doslova nadchlo. Tak, jako se nám nejprve nechtělo k němu, nechtělo se nám pak ani od něj. Čas byl ale neúprosný a my jsme byli předem upozorněni, že loď musí odplouvat na minutu přesně. Další zastávka byla obědová, opět s možností koupání, tentokrát už v moři. Odvážnější jedinci skákali do vody z lodi. A pak už jsme vypluli zpátečním směrem. Plavbu nám báječně zpestřilo "vyvezení" na otevřené moře - překrásné!  

Večerní Zadar byl stejnou třešničkou na dortu. Vstoupili jsme do něj, respektive do Starého města, Pevninskou bránou. Ve starobylém městě se spoustou malebných uliček pulsoval život. Šly jsme si s Emčou poslechnout mořské varhany, prohlédly si Pozdrav Slunci i kotvící gigantickou loď, na překrásné promenádě  jsme se vmáčkly do davu turistů čekajících na fantastický západ slunce, zhlédly vystoupení místních akrobatů, pokochaly se památkami (Forum Romanum, kostel sv. Donáta, katedrála sv. Anastázie, Narodni trg...)