Co mě baví, těší i trápí

Pobíhám po kuchyni, vyndavám z tašky drobný nákup a při pohledu na sáček slaných arašídů mě přepadne mlsná. Má takové grády, že přeruším dosavadní činnost a nedočkavě se dobývám do balíčku s mlsáním. Naberu hrstičku oříšků a nasypu do natěšené pusy. Spokojeně chroupu a pokračuji v uklízení nakoupených věcí. Tak šup - podmáslí a Perlu do ledničky, pak znovu zalovit v sáčku s arašídy, mňam, olej do skříňky, jo, taky kočičí granule si rovnou otevřu, abych je měla na večer připravené pro Zrzka, ták. A zubní pastu vyndat z krabičky a odnést do koupelny, mýdlo tamtéž... Vracím se do kuchyně s neodbytnou myšlenkou, že jsem ještě něco chtěla udělat. Ale co to jenom bylo? V zadumání a takřka po paměti znova zašátrám rukou v sáčku a nabranou porci transportuji na jazyk. Tentokrát se po něm ale nerozlije předchozí lahodná chuť buráků. Na vteřinu strnu s výrazem nesmírného překvapení až zděšení ve tváři. Ježíš, fujtajbl, no co to ...?!  Vzápětí už zuřivě plivu kočičí granule, prskám a vodou vyplachuji z pusy jejich pachuť. Kočky by prý kupovaly Whiskas, mně tedy jedno ochutnání nadosmrti stačilo .   

Inkriminované sáčky pěkně vedle sebe ;-)