Droga jménem genealogie
Pokud jde o maminčiny předky, začínala jsem s genealogií téměř od nuly. Maminka i babička sice hodně vyprávěly, ale informace, které jsem vyslechla jako dítě, jsem si pochopitelně nezapisovala. Až o mnoho let později jsem se najednou začala rozpomínat, ale nedokázala jsem ke jménům přiřadit souvislosti, v některých případech jsem si už nevybavila ani ta jména.U tatínkových předků to bylo jednodušší. I tatínek hodně vyprávěl o svém dětství. Byl z dvanácti dětí, navíc benjamínek. Vzhledem ke spoustě jeho příbuzenstva, které se o svůj původ rovněž zajímalo, jsem obdržela docela obsáhlé a ucelené údaje o tatínkově rodu.
V dětství jsem zažila jedinou babičku, maminčinu maminku, a i tu bohužel jen do svých 10 let. Její muž zemřel 4 roky před mým narozením. Tatínkovi rodiče zemřeli ještě dávno před tím (dědeček v roce 1927, babička 1939).