Co mě baví, těší i trápí

Ema vydyndala na tatínkovi novou hračku - malou palandu se dvěma panenkami. Radost samozřejmě obrovská, ovšem panny nutno pojmenovat. S blondýnkou je to snadné - podle pohádkové postavy volíme jméno Zlatovláska, ale co chudák druhá nána? Brunetka se jako jméno moc nehodí, tak třeba... Tmavovláska? Ema návrh radostně odkývala a zopakovala po mně svoji verzi. Pravila spokojeně: "Tahle je Tlamovláska!"  Nakonec jsme se radši dohodly na Hnědovlásce...

Někdy není jednoduché se s Emčou domluvit. "Cos dostala od tety Renatky k narozeninám?", vyzvídám. "Zelfa", překvapí mě, neznalou, Emina odpověď. "Želvu? Žirafu? Šéfa??", lámu si hlavu, jsouc zcela mimo. Ema trvá na svém, zjevně popuzena mou nechápavostí. O něco později se vyptám dcery a mám jasno. Tak tedy vážně Zelf, podivná potvora - že by upgrade někdejších pokémonů?

Dnes ráno pípne smska od dcery: "Prosim te, co je kravovej syr od babicky??" Sice s Emčou každý týden vyhlížíme "kravičku"  a nakupujeme u ní (Mléko z farmy), ale o sýru nic nevím... Až po chvilce mě něco napadne, vytáhnu z lednice Kiri a ... BINGO! :-D

Překvapení a úlek v jednom mi obstarala koncem července Majda. Když píšu na počítači, mám židli postavenou hned u okna, okno přes léto dokořán. Před polednem se na sporáku za mnou většinou něco vaří. V den D o sobě daly brambory vědět nadskakující pokličkou, jejda, rychle k plotně zpacifikovat vroucí vodu. Otočím se zpátky do místnosti a naskytne se mi tento obrázek: 

Samostatná jednotka Majdule zatoužila po výhledu... No Majdásku! 

Od onoho 29. 7. je Majda oknem doslova posedlá (a okno posedlé - vlastně zasedlé nebo zalehlé - Majdou  ). Jen tu dodávku už tam konečně nemáme na očích (tímto děkuji jejímu majiteli ).

Aktuálně to vypadá asi takhle...

A jen tak pro radost - 17. 7. se objevila taaakováhle krásná duha :-)